Řešení sedmého zadání (12. 4. až 18. 4. 2021)

Sedmým zadáním otevíráme druhou půlku naší akademické soutěže. A protože s jarem příroda krásně ožila, namíříme si to přímo za jejími obyvateli. Otázky pro vás připravily Ing. Ivana Jandová a Ing. Klára Stuchlová, lektorky kurzu A3V Zoo jinak. Možná byste tedy čekali, že se budeme věnovat spíše cizokrajným zvířatům, která jsou doma v plzeňské zoo, jejíž svět v rámci zmíněného kurzu pravidelně poznáváme, ale my naopak zůstaneme v českých luzích a hájích a zaměříme se na přírodu kolem nás.

1) Co prozradí samičce pěvce sytě zbarvené peří budoucího partnera?

Nemocní, staří či zranění jedinci nebo jedinci s parazity či „špatnými“ geny mají obvykle méně kvalitní opeření. Naopak sytě zbarvené peří svědčí o dobré kondici a genech.

2) Veverka obecná patří k nejoblíbenějším tvorům české fauny a je přezdívána „opička našich lesů“. Věděli byste, jak může být zbarvený její kožich a co mají všechny veverky obecné společné právě z hlediska barvy srsti?

Málokterá veverka z téměř tří set druhů, které na planetě žijí, se může pochlubit tak pestrou škálou odstínů srsti jako ta naše. Běžně se vyskytující v barvách od světle rezavé přes hnědou až po černou. Přitom jen rezavá barva má množství odstínů, kombinovaných šedavým zabarvením boků či tváří, a tak se dá s trochou nadsázky říci, že ani jedna veverka nevypadá stejně. Protože mláďata dědí barvu srsti po rodičích a dalších předcích, je běžné, že se v jednom vrhu mláďat nachází veverčata různě zbarvená a výjimkou nejsou ani extrémy například v podobě části sourozenců světle rezavých a části černých. Jediné, co z hlediska barvy mají všechny veverky obecné společné, je sněhově bílé bříško.

3) Jak dlouho je březí srna a kdy probíhá srnčí říje?

Srnčí říje probíhá uprostřed léta. Srna je březí asi 40 týdnů, protože vajíčko se začíná vyvíjet až asi po 20 týdnech utajené březosti. V květnu až červnu vrhá 1 až 3 srnčata.

4) Jaký je rozdíl mezi ježkem západním a ježkem východním?

Ježek západní má ostny uhlazené dozadu a na prsou má hnědavou srst. Naopak východní má náprsenku bílou a ostny mu rostou na všechny strany.

5) Mazové žlázy jakého zvířete se kdysi využívali k léčbě různých onemocnění namísto dnešního Aspirinu?

Bobr byl v minulosti pronásledován a loven z mnoha důvodů. Byla velmi ceněna jeho kožešina a byl součástí jídelníčku v době půstu, protože žije ve vodě, a to ve středověku stačilo k tomu, aby byl řazen mezi ryby, které se v postním období jíst mohly. Ale především byl loven kvůli mazovým žlázám, které byly nazývány bobří stroj (castoreum). V tukové tkáni těchto žláz se dlouhodobě koncentrovaly látky z rostlin, které bobr konzumoval, a protože v jeho stravě zaujímala významný podíl vrba, obsahovalo castoreum kyselinu salicylovou. Castoreum se užívalo (a místy užívá dodnes) k léčbě horečnatých a posléze i mnoha dalších onemocnění. Lov bobra kvůli castoreu ztratil na významu až na konci 19. století, po objevu a patentování výroby Aspirinu.

6) Proč vyhledávají sojky obecné mraveniště?

Sojka obecná se ráda zdržuje poblíž lesních mravenišť. Zjistila totiž, že kyselina mravenčí slouží jako ochrana před parazity.

7) Co udělá užovka obojková, když použije obranný mechanismus s názvem thanatóza?

Pokud je užovka zahnána do úzkých a musí se nějak bránit, málokdy používá kousnutí. Snaží se nepřítele zastrašit hlasitým syčením, zploštěním těla, nafukováním krku a zvláštními zuřivými pohyby. Další metodou obrany je tzv. thanatóza schopnost tvářit se jako mrtvý. Užovka se otočí břichem nahoru, otevře tlamu a jazyk nechá volně viset. Zornice vytočí k okraji a z kloaky začne vylučovat sekret, který svou „vůní“ připomíná mršinu.

8) Čím se živí mlok skvrnitý?

Potravou mloka jsou malí až středně velcí bezobratlí živočichové – drobný hmyz, pavouci, žížaly, stonožky, slimáci apod.

9) Jaká je naše největší kunovitá šelma a kdy je aktivní?

Největší kunovitou šelmou je jezevec lesní. Vede noční způsob života, ale rád se v klidu též sluní. Na skrytých místech si vyhrabává velmi složité a propletené chodby, které vedou až 5 m hluboko a jsou dlouhé kolem 10 m. Na nejvzdálenějším konci má prostorný brloh, v němž samice vrhá mláďata. V brlohu udržuje jezevec úzkostlivou čistotu.

Zajímavost: Jezevec lesní, přestože má výrazné zbarvení dokáže být „neviditelný“. Často může žít i v blízkosti lidí. Jasně to dokazuje příběh jezevce, který v padesátých letech 20. století přespával v kulisárně Národního divadla na Viničné ulici ve středu Prahy. Jeho přítomnost byla zjištěna až tehdy, když ho nešťastnou náhodou usmrtila těžká padající dekorace.

10) Housenky jaké čeledi motýlů jsou opečovávané mravenci? Za odměnu housenky vylučují ze své žlázy sladké sekrety, kterými se mravenci živí (medovici).

Jedná o motýly z čeledi modráskovití (Lycaenidae). Ve dne je mravenci vynáší ven, v noci jsou housenky uvnitř mraveniště.

Housenky modrásků se nejprve živí na rostlinách, žerou květy a semena mateřídoušky, dobromysli nebo hořců. Ve čtvrtém svlékání živnou rostlinu opustí, spadnou na zem, pomocí feromonů přilákají mravence a nechají se jimi „adoptovat“. Ti si je přenesou do mraveniště a ubytují po boku svých vlastních larviček.