Na podzim přistála v naší e-mailové schránce zajímavá pozvánka do Českého rozhlasu. Byli jsme s našimi seniory pozváni na sérii speciálních hudebních workshopů, nebo hudebních dílen, chcete-li, které se konají pod patronací Plzeňské filharmonie. A protože jsme hravé duše, vydali jsme se v hojném počtu prosincovou hudební dílnu vyzkoušet.
Téma bylo samozřejmě laděno vánočně – koledy známé i méně známé a na přivítanou (a také odbourání zbytečného studu) jsme dostali po kalíšku výborného svařeného vína. Kdo chtěl, mohl donést na ochutnání také svoje cukroví, a tak nám setkání příjemně začalo chvilkou povídání a seznamování.
V samotném srdci rozhlasu už na nás čekala naše lektorka, paní doktorka Jiřina Jiřičková, za klavírem byla připravena její dcera a uprostřed místnosti stála hromada roztodivných barevných perkusí, paliček, chřestidel, dřívek a všelijakých pomůcek, kolem kterých jsme ze začátku nedůvěřivě kroužili. Paní lektorka nás ale za chvíli naprosto strhla svým elánem a nenechala nikoho sedět v klidu. Během chvilky jsme bouchali, chřestili a zpívali jako o život. Hráli jsme si s rytmem a také se naučili jednu opravdu neznámou, ale moc pěknou koledu. A kdo by řekl, že z bambusových tyček, které koupíte v OBI, se můžou tak snadno stát pastýřské hole. A nebo, že obyčejné papírové noviny poslouží skvěle jako rytmická pomůcka.
Hodina utekla jako voda a na rozloučenou každý z nás obdržel stolní kalendář Plzeňské filharmonie pro rok 2025 a také pozvání na další hudební dílnu. Tentokrát se můžeme těšit na únorové setkání s tématem masopustu. Masopustních písniček známe určitě daleko míň než koled, takže jsme moc zvědaví, co si na nás paní Jiřičková připraví. A děkujeme Plzeňské filharmonii za pozvání, rádi přijdeme zas.
Foto archiv Plzeňské filharmonie
