…aneb Co zůstává očím cestujících skryto
Plzeňské hlavní nádraží. Každý, kdo aspoň občas kamkoli z centra Plzně zamíří vlakem, přes tohle nádraží prošel a právě tam svou jízdu vlakem začal. Dalo by se bez nadsázky říct, že nádražní budovu znají snad všichni Plzeňáci. Jenže… Jako cestující známe jen část výpravní budovy. Víme, kde si koupit jízdenku, trefíme na nástupiště, možná i tušíme, kde si uschovat zavazadlo, nebo ještě před odjezdem stihneme zajít do některého z místních obchůdků. A třeba tuhle památkově chráněnou budovu, zvláště po její nedávné rozsáhlé rekonstrukci, obdivujeme i při pohledu na ni z dálky. Protože je úchvatná a její zelená střecha září do daleka…
Co zůstává očím běžných cestujících skryto, jsme s účastníky kurzu Akademie třetího věku Výpravy za poznáním objevovali při exkurzi ve výpravní budově, kterou nás ochotně provedl Ing. František Tykal z Oblastního ředitelství Plzeň Správy železnic. A vzali jsme to důkladně. S výhledem na průčelí budovy jsme se nejprve dozvěděli leccos z její historie, a pak jsme postupně pronikali do nejrůznějších (často neveřejných) prostor a zákoutí a nestačili se divit, co všechno se za zdmi ukrývá. Ocitli jsme se tak např. v prostoru za pokladnami, v bývalé čekárně pro cestující první třídou, ze které se stal komerční prostor a co nevidět se tam zabydlí jedna lékárna, na ochozu nad dolní halou, který lemují kanceláře, na balkóně nad hlavním průčelím nebo ve zbrusu novém konferenčním sále.
Z exkurze jsme odcházeli nadšení, a o to víc se těšíme na závěr dubna, kdy se do míst plzeňského železničního uzlu vrátíme, tentokrát abychom s „akademickým“ kurzem Výpravy za poznání prozkoumali dispečerské pracoviště Triangl, odkud se řídí provoz vlaků.
