HAIKU, to je nejznámější forma japonské poezie, zachycující náladu, okamžik, prožitek… Na našem Literárním čaji o páté jsme přivítali milého hosta Zbyňka Mrvíka, se kterým jsme si právě o poezii HAIKU povídali, a hlavně jsme si ji i sami vyzkoušeli psát. A bylo to skvělé a krásně tvůrčí.
Moc děkujeme Zbyňkovi a jeho mamince – naší TOTEMačce, která za námi přišla s nápadem uskutečnit toto nevšední setkání.
Malá ukázka našeho HAIKU. Jaké pocity ve vás vyvolá?
Horké letní město
Rozpálené ulice
Velká žízeň
Slzičky pod víčky
Osušil polibkem
Stín v srdci odvál čas
Sedím pod stromem
Čtu si
Je mi dobře
Horké léto
Tmavá řeka ve stínu
Po hladině plave list
Nepospíchá
Úsměv letní řeky
Vlnky bílých zubů
Letí až do moře
Slunce, voda, les
A všude kvete vřes
A ty jdeš loukou
Sedím u jezu
Voda zurčí
Vážky tancují
