Bylinkový koutek

aneb Plevel nebo úžasná bylina?

Takhle můžeme přemýšlet o spoustě léčivých rostlin, obzvláště pokud se bavíme se zahrádkářem, který dbá na záhonky beze stopy plevele… A které ty léčivé plevely máme? Jsou to například pampeliška, bršlice, popenec nebo pýr.

	Pampeliška – smetanka lékařská Snadno se množí pomocí semínek s chmýřím, která doletí s pomocí větru velmi daleko. Louka nebo zahrada na jaře, rozsvícená žlutými hlavičkami pampelišek, je na pohled překrásná a navíc si z těchto žlutých „sluníček“ můžeme udělat například výborný sirup na kašel. Také se mu říká „pampeliškový med“. Příprava je jednoduchá: 400 květů propláchneme vodou a dáme do většího hrnce, zalijeme 2 litry studené vody a přivedeme k varu. Pak vypneme, omyjeme a nakrájíme 2 citrony i s kůrou, přidáme do hrnce a necháme 24 hodin louhovat. Poté scedíme přes utěrku nebo velmi husté plastové síto, přidáme 2 kg cukru a vaříme do zhoustnutí (cca 1,5 – 2 hodiny) – záleží na nás, jak hustý sirup chceme mít. Sirup nalijeme do vypařených nahřátých skleniček a prudce zchladíme (např. ve dřezu se studenou vodou), provedeme tak falešnou pasterizaci. Takto připravený sirup vydrží nejméně půl roku a můžeme si ho přidávat do čaje při nachlazení. Kořen a listy pampelišky zase pomáhají při chorobách jater a žlučníku nebo při snižování cholesterolu či cukrovce.
	Bršlice kozí noha Na běžné zahrádce je hostem opravdu nevítaným. Zato mezi bylinkáři je ceněna, protože její oddenky mají močopudné a čistící vlastnosti a tím účinkují při problémech s klouby, snižují otoky a pomáhají při dně či revmatu nebo při léčbě ledvinových kamenů. Z oddenku (kořene) se připravuje nálev. Výborně chutnají také mladé listy bršlice, které se mohou přidávat do salátů, polévek nebo připravit jako špenát. Můžeme z nich také připravit pesto: 3 hrsti mladých listů bršlice rozmixujeme s 1 hrstí ořechů (mandle, vlašské), přidáme 150 ml oleje (nejlépe lněný či ořechový) a špetku soli. Můžeme přidat nastrouhaný parmezán. Naplníme do malé skleničky a povrch zalijeme tenkou vrstvou oleje. Přidáváme do těstovin, polévek nebo salátů.
	Popenec břečťanolistý Další rostlinka, která může být pro někoho obtížným plevelem a pro jiného cennou léčivou bylinkou. Je to přízemní bylinka s fialovými kvítky, která rozkvétá právě v dubnu. Často to je jedna z bylin ve velikonoční nádivce a jeho kořenitou chuť podobnou petrželi můžeme využít například do polévek či jarních salátů. Nať popence obsahuje hořčiny, což jej předurčuje k užívání pro lepší trávení a podporu jater, protizánětlivé účinky zase dobře poslouží při zánětech dýchacích nebo močových cest. Nálev připravíme ze lžičky sekané natě, kterou zalijeme ¼ litrem vroucí vody a užíváme nejvýše třikrát denně po dobu jednoho až tří týdnů. Při průjmu zase pomáhá odvar z krátce povařené nati. Vložíme ji do studené vody, přivedeme k varu, pár minut povaříme a poté ještě necháme chvíli louhovat. Pijeme také třikrát denně.
	Pýr plazivý Poslední ze zmíněných urputných plevelů a léčivých bylin zároveň. Léčivou částí pýru jsou oddenky (kořeny), nejlépe vyryté na podzim. Pomáhá mj. při onemocnění močového ústrojí, podporuje léčbu dny a revmatismu, uleví při kašli a rýmě a celkově posiluje obranyschopnost organismu. V lidové medicíně se používá jako prevence proti onemocněním jater, které pomáhá i léčit. Zevně působí příznivě na kožní choroby (ekzémy, lupénka či akné) a při drobných poraněních kůže. Používá se odvar z oddenku ve formě obkladu. Čaj z pýru plazivého si připravíme jako odvar z 2 lžiček sušeného oddenku, který zalijeme ¼ litrem studené vody, 5 minut povaříme a pak necháme 10 minut louhovat. Scedíme a pijeme dvakrát až třikrát denně před jídlem. Dobře chutná oslazený medem. Na posílení imunity si připravíme tinkturu ze 150g čerstvého (nebo 100g sušeného) oddenku, který zalijeme 700 ml 40% alkoholu. Necháme macerovat tři týdny, poté scedíme přes plátno. Tinkturu užíváme dvakrát až třikrát denně, 20 až 30 kapek podle hmotnosti ve sklence vody, při nemocech močových cest, detoxikačních kúrách, především ale na posílení celkové imunity.